Jaké je to být nevidomým?

Pondělní vyučování 7. března začalo u Zvídálků poněkud neobyklým způsobem. Vyučování zahájili v knihovně. Děti si nejprve zavázaly oči a potom na ně začala mluvit neznámá osoba. Požádala děti, aby se pokusily představit si její podobu pouze podle slovních pokynů. Po chvíli si děti šátky rozvázaly a mohly tak porovnat svoji představivost a skutečnost. Takto se představila spisovatelka Markéta Vítková a navodila téma o nevidomých lidech. Přiblížila dětem, jak obtížné je být nevidomým, seznámila je s některými pomůckami pro slepce. V další části besedy představila dětem své knihy z prostředí nevidomých dětí i dospělých. Na závěr si děti vyzkoušely opět se zavázanýma očima svůj podpis, nakreslit obrázek a vymodelovat hlavu kočky. Následně vyjádřily své pocity z této činnosti. Zvídálkové sledovali vše se zaujetím a aktivně se do činností zapojili.